Můj e-mail pro případné otázky: dominikamikulska@seznam.cz
Č. účtu pro případný finanční příspěvek za mou tvorbu: 1360931022/3030

Kniha: Moc podvědomí I a II

10. února 2014 v 17:33 | Dominika |  Knihy
Dneska ráno jsem se vzbudila a ihned nahmatala knihu Moc podvědomí od Dr. Jisepha Murphyho, protože tato kniha zachází do jednoho pro mě velice ošemetného a celkem nejistého tématu.

Vždy se ve věcech snažím hledat logiku a podložená fakta i přesto, že jsem čas od času snílek a vím, že existují věci mezi nebem a zemí. Ale i toto všechno by se mělo dát a podle mě i dá nějakým svým způsobem objasnit.

Při čtení této knihy jsem si uvědomila, nebo spíš vzpomněla, že jsem jednou viděla film Tajemství. Ano film se mi líbil, byl natočen velice dobře a věřím, že to takto někomu může opravdu funfovat, ale....Má to jedno velke ALE a jeden poměrně větší háček. V tomto filmu se zmiňuje spoustu známých osobností a celebrit o tom, že všechny naše myšlenky se nám vrací jako bumerang a každá myšlenka kterou vyšleme do Vesmíru se nám zpetně vrátí, tedy i tu dobrou i tu špatnou. Špatná myšlenka je například myšlenka: Nechci být chudý, dobrá by zněla: Chci být bohatý, nebo: Chtěl bych být bohatý máme pozmenit na: Jsem bohatý. Jakékoliv NE před slovem automaticky neguje celou větu a tudíž se z ní stává negativní myšlenka popřípadě věta. Jenže! Co když je to u někoho obráceně? že si například řekne pozitnivní myšlenku a stane se mu přesný opak toho co si přál?nebo zase naopak, že si říká negativní věci a stává se mu potom to pozitivní?Potom je již zřejmě i jasné vysvětlení proč zde na Zemi máme ty naše známe a né moc oblíbené pesimisty. Jinak by přeci nebyl pesimista nikdo kdyby mu to nepřinášelo určité výhody že??Někdo, například jako L. L. Hay (autorka knihy: Miluj svůj život a nejen této) nebo jiní na to opáčí, že v sobě máme určitý blok od té doby kdy se nám muselo přihodit něco zlého i přesto, že jsme očekávali to dobré. Což je sice logické, ale nikoho už potom nenapadne to proč se nám to vlastně stalo obráceně úplně napoprvé(první pokus) když jsme očekávali něco dobrého a stejně nám přišlo to špatné. Trochu divné že?Zřejmě v tom bude obsaženo více než tento jeden faktor. Někteří tvrdí i to, že je to všechno uloženo pouze v našem podvědomí a že se nám to nevede právě proto, že musíme nejprve přehodnotit naše podvědomí, protože naše podvědomí to tak prý chce mít. Aha, ale to proč by to takhle blbě, nesmyslně, obráceně a špatně chtělo mít na to už mi asi nikdo odpoveď nedá...Navíc mám jednoho kamaráda, který kvůli tomu, že to má přesně takto obráceně šel na jistou metodu Ruš. Už poprvé za to zaplatil docela dost peněz a bylo mu řečeno že by měl pocítit jistou změnu v této věci a podstoupit metodu jěště jednou. Avšak v kamarádovi se žádné změny neuděli a tak si řekl, že už na žádné druhé sezení nepůjde. Proč taky, když to nemělo žádný valný účinek a jěště to tolik stojí, že? DMám, ale také zkušenost i s jiným člověkem. A to s mou kamarádkou, které se děly změny hned už po prvním shlédnutí tohoto filmu. Od té doby se jí opravdu děje téměř vše co si zamane. Většinou jen to dobré. Zase se, ale vracím zpět, protože můj táta ten si vždycky něco vysnil, chtěl to, myslel na to, celé si to už vizualizoval jak to asi bude vypadat, šel si za tím, avšak stále se mu toho nedostávalo, pořád se mu před to stavěly jakési překážky až nakonec přišla ta největší a nic z jeho utkvělých celoživotních myšlenek se nepřihodilo, ba naopak. Dopadl velice, ale velice zle. Možná proto, že mu ty překážky měly dát najevo, že toto není to pravé ořechové pro něj??To by pak, ale znamenalo, že v tom hraje převelikou roli i náš vlastní daný osud, který nám do určité míry řídí život. Například těm známým osobnostem ve filmu bylo už dopředu předurčeno: ano ty budeš bohatý, ano ty budeš slavný...a tak když si to přáli, tak se jim to dělo zázrakem jako samo od sebe a oni místo toho aby si řekli: " jo měl jsem to v osudu" si řekli: " joo za to mohou ty moje pozitivní myšlenky přeci". No a možná je to tak, že tímto si ten osud jen urychlyli. Taktéž mě u toho napadá, že pýcha předchází pád a nepříjde vám tvrzení: "Chci být bohatý nebo já jsem bohatý" dost pyšné tvrzení?? Zrovinka nedávno jsem s tímto tvrzením dopala těžce na kámen. Dělala jsem maturitu z ústní angličtiny na druhý pokus. Poprvé jsem věděla, že jí neudělám, protože jsem se ani nijak zvlášť nepřipravovala. Soustředila jsem se na jíné pro mě důležiťejší předměty. A taky jsem ty předměty udělala. Pořád mě, ale strašila ta angličtina a tak jsem se do toho dala na druhý pokus s vervou, dokonce mě to začalo i bavit, šlo mi to a nakonci jsem byla tak připravená, že jsem prostě VĚDĚLA že to konečně dám! Ouha, chybička v Matrixu se vloudila. Angličtinu mi opět nedali i přesto, že jsem a to nejenom já o tom byla více než na 100% přesvědčena. Tudíž to nebyl šok jen pro mě, ale i pro ostatní. No jo, já pitomá totiž pro tuto chvíli zapomněla, že to mám s těmi myšlenkami obráceně! a na tuto dobu uvěřila, že bych to mohla mít pro jednou jinak. Né, muj milý Vesmír mě pěkně sesadil a vrátil zpět do reality. Ovšem můžete si jistě představit, jaká to byla pro mou motivaci obrovská křivda....Na třetí pokus maturity už radši ani nechci myslet, protože mi je z té představy pěkně ouvej. A tak si říkám, co když je mi to prostě osudem dáno nemít maturitu z angličtiny?a já se tady furt jen plácám a snažím, někde kde je to už předem jasné. Dále nám tady vyvstává další otázka a to je ohledně těšení se na něco, protože já když se na něco těším a očekávám, skoro vždy to dopadne špatně a rozhodně ne podle mých představ. Zatímco když se netěším, fíhá, to se potom dějou věci! A tyto podobná pravidla platila i ve školních lavicích. Když jsem si myslela že látku umím, protože jsem se na ní řádně připravila tak jsem ji vpodstatě vůbec neuměla a dostala za 4. Zatímco když jsem jí podle sebe neuměla, dostala jsem za 3. Proto šprti s oblibou říkají: "Ježíííš já nic neumím!" a pak dostávají samé 1 a nás obyčejných nesmrtelníku to vždycky neskutečně co?štve! Možná je to vše jen v tom očekávání. Když neočekáváme přichází k nám mnohem víc, než když očekáváme. Kdo ví. A tak jsem tímto vším došla k jednomu závěru, který mi příjde aspoň trošku jistý a ne tak vratký, jako všechny tyto teorie. Že každý je jiný a na každého působí stejná věc zcela jinak a proto také každý věří v něco jiného. Možná že tady na světě mají být i tací lidé jako jsem já, kteří to mají prostě všechno naruby a nebudou to mít jinak ani kdyby se snažili nevím jak, zatímco jiní mají vše co si zamanou přímo za dveřmi. Musím však podotknout, že je přeci jen pár věciček, které jsem chtěla nebo spíš jen tak z nevědomosti utrousila z pusy a po delší době se staly skutečností. Podotýkám, že jsem se jimi nějak více nezaujímala, nevizualizovala ani nevěnovala. A tím jsou: Dyskalkulie, dostat se do vězení, dobří přátelé, znovu se zamilovat do bývalého přítele, neudělat maturitu a mít psychickou nemoc. Také jsem chtěla aby mi napsal kamarád a půjčil mi knížku a zanedlouho mi fakt napsal s tím že už knihu dočetl takže mi jí může půjčit. Mimochodem je to právě tato kniha o které zde píši. Dyskalkulie je porcuha učení v matematice, já nevěděla co to obnáší pouze mi kamarádka říkala, že má kvůli tomu úlevy ve škole a tak to všechno vzniklo...Vězeni, vždy mě lidé odtamtud něčím fascinovali a zajímali, proto jsem se tam chtěla nějakým způsobem vždy podívat, za pár let jsem s jedním takovým chodila, ale i tak se tam nikdy nepodívala:D Když už toho na mě bylo moc, měla jsem plnou hlavu druhých lidí, kteří se mi pouze na něco stěžovali a na oplátku mi nic nedávali pouze odemě brali tak jsem se na ně vyprdla a dnes již mám kolem sebe jen ty lidi, které chci. Znovu se zamilovat do bývalého přítele, no něco se už možná pomalu, ale jistě rýsuje...;)Pokáždé když jsem měla ty své euforické stavy, říkala jsem si: "týjo, já bych teď mohla klidně mít i psychickou poruchu a vím že bych jí zvládla i bez prášků" No a ne jeden vnitřně nevyřešený problém vyvstal na povrch a dá se říct, že to opravdu zvládam bravůrně a vím, že už se to bude jen a jen lepšit až se z toho zanedlouho dostanu úplně!;) A v neposlední řadě mi došlo, že jsem vlastně před maturitou říkala že jí mít nechci, že nechci být jako ostatní, že nechci patřit mezi to stádo ovcí, kteří mohou vykonávat práci jen s nějakým papírem v ruce. A že zejména nechci mít angličtinu, protože jí nemám moc v oblibě, hlavně taky proto, že mi nejde žejo! Ale příjde mi to jako jazyk tohoto zkaženého století. Takže možná to souvisí s tím, nemám ráda angličtinu, tak ani ona nebude mít ráda mě.... Jenže u toho druhého pokusu jsem si jí vážně velice oblíbila díky skvělé učitelce a stejně nic...A navíc když jsem si říkala všechno toto, že něco nechci, takže v obraceném slova smyslu by to pro mě mělo znamenat: Chci mít maturitu takže by mi jí mohli přeci jen seslat ne??když už jsem teda celá naruby!:D Ono je potom možná úplně jedno čím vlastně dojdu k pozitivnímu výsledku. Jestli negativní či pozitivní myšlenkou ne? Myslím si, že je to všechno subjektivní stejně tak jako u kritiky a pochvaly. Někoho ku předu holt pohání kritika a jiného zas jen pochvala!



I přesto všechno mě, ale při čtení knihy jěště pořád napadají další a další myšlenky:

Například, že očkování a všechny techniky i medikamence jsou vpodstatě jako placebo...Doktor vám nakuká, že je to dobré, že je to účinné, že je to zdravé, že je to prospěšné, vy tomu uvěříte a ono se to pro vás v tom okamžiku stává skutečností i když to vpodsatě nemusí být vůbec pravda! Je to sice úchvatné a skvělé zjištění, ale pan Dr. Joseph Murphy ve své knize zmiňuje i to, že si potom musíme dávat velice pozor na to, co nám kdo říká a čemu začínáme věřit a čemu ne. Protože když nám někdo řekne: ano tato tekutina tě vyléčí a bude to jen obyčejný cukrový sirup s vodou a za nějakou dobu k vám někdo příjde a řekne, že je to blbost, že vás to nemůže vyléčit a vy tomu uvěříte, v ten moment můžete i zemřít. Takže v tomhle směru je to podle mě velmi ošemetné! Lehce může tato metoda v naší společnosti zkrachovat a obrátit se proti nám, lidé jsou dnes někdy velmi zlí a nepřející a neuvědomují si co všehchno mohou způsobit či zavinit pouhou větou nebo myšlenkou...Pokud by to tak opravdu bylo, tak si s tím nejde jen zahrávat a používat v myšlenkách byť jen humor, protože podvědomí vůbec na humor nereaguje, nerozlišuje ho. Dále mě napadá, co například v případě, kdy si člověk řekne, že ví na co má a na co ne? Jak to tedy vlastně je?Máme na všechno, každý má na všechno na co jen si zamane?a jen si tak hatíme svou pošetilostí své sny, nebo opravdu nemáme na vše a víme kde jsou naše meze...Možná proto mohou blázní v našem dnešním státě všechno, protože jsou o tom přesvědčení. Jsou matky, kterým těžce onemocní jejich dítě a povězte mi, která matka chce pro své dítě v tu chvíli smrt? která matka okamžitě ztrácí víru v jeho uzdravení a které matce naděje neumírá poslední??Která matka i ta nevěřící se v tu chvíli neobrací na sílu modlitby??Vždyť každý nemocný chce být přece zdravý a každému těžce nemocnému, kterému už nepomáhají žádné léčby nezbývá ani nic jiného než jen věřit. A když dítě zemře matce, ta do poslední chvíle tolik věří, že potom ani nechápe jeho smrt a není schopna se s ní srovnat, smířit a příjmout ji za realitu...Vubec tomu nechce uvěřit. Dokonce si myslím, že někdy vedou i negativní myšlenky k pozitivnímu zjištění....Nejde přeci myslet neustále jen pozitivně, jsme černobílý, nejsme pouze bílý nebo černí! Kolikrát se mi i stává, že mám nejprve pocit a až potom mi příjde myšlenka. A co například můj problém s tím, že když si něco přeji, dostanu to až tehdy, kdy to už nechci?Anebo když chci provádět nějakou činnost zrovna ve chvíli kdy zrovna nemůžu tak mi bude naskytnuta možnost to dělat až tehdy kdy už nebudu chtít...Vždycky mě chce ten, kterého nechci já a zase naopak...Nebo když si něco naplánuji, tak to nevýjde a když nic neplánuji, všechno běží v naprostém pořádku. A pakliže si budu říkat že něco nechci, tak si to přítáhnu, protože to co nechceme se k nám přitahuje, takže si budu říkat: já tu kabelku nechci a potom jí tedy dostanu, nebo jak je to teda?Kdopak mi tohle všechno vysvětli, hm??;)



Další:

Zčátek knihy byl dosti hojně vychvalován samotným autorem, to na mě nedělalo moc dobrý dojem, ale přesto je to knížka geniální! Autor zde vysvětluje, že existuje mnoho lidí, kteří takřka jedním dechem upozorňují na úspěchy dosažené na základě některých svých teorií a zcela neprávem se tak snaží prokázat jejich správnost, protože i kdyby byla jeho teorie pravdivá tedy opravdu léčiva nikoho by nevyléčila kdyby v to nemocný sám nevěřil, tedy vše je pouze o naší víře!A tudíž žádný doktor, žádná metoda a ani teorie by si neměla dovolit přivlastňovat nějakou svou moc uzdravení. To pouze člověk sám se dokáže uzdravit. Všechno to do sebe nádherně zapadá - Věštice nesmí druhému člověku říct že zemře, protože kdyby mu to řekla mohl by tomu ten člověk uvěřit a již by se tak opravdu stalo. O tomto Vesmírném principu věděli a již ho využívali už dávni domorodci, je to popsáno i v knize: Poselství od Protinožců. Také znám jeden případ, kdy si muž vyléčil žlučníkový záchvat bučkem, protože jednoduše věřil teorii, že kůl kůlem vyrazíš...;)Záleží tedy pouze na tom, čemu věříme a začínám vážně uvažovat i nad tím, že všechny ty nové objevy toho: tohle je nezdravé, do tohohle přidávají tamto, nejezte to! Kterých se většinou rádi drží duchovní lidé, je zase jen další marketingový tah, který v nás naschvál vyvolává pouze nové strachy a my pak už ani nevíme co jíst, nejíst a čemu věřit či nevěřit. Potom je jasné, že když uvěřím tomu co mi zase nakukali, například i tomu že brambůrky jsou škodlivé, tak se pro mě tím škodlivým opravdu stanou a začnou mi ubližovat. Je jedno zda je metoda či teorie podložená vědeckými prokázanými faktory nebo jestli je správná, nesprávná, pravdivá, nepravdivá tudíž i jestli je ta věc co "léčí" zdravá či nezdravá o to tu právě vůbec nejde. Proto jednomu něco pomůže a druhému ublíží a jen my to shazujeme na genetiku, jiný organismus a nechceme si to přiznat. Takže si to všechno prostě děláme jen my sami...Je mnoho lidí, kteří se stravují jak prasata a nic jim celý život není, žádná nemoc je nepostihne a dokonce nás někteří i přežijí. Jednoduchá odpověď: věří tomu, že jim to neublíží, že to pro ně není nezdravé:)Težko nás například vyléčí Křišťál když ho budeme považovat za obyčejný šutr bez jakékoliv účinnosti. Možná proto, jsem neudělala maturitu. Moje vědomí v to věřilo, ale co to podvědomí?? bylo tam i ono, věřilo a hlavně bylo o tom přesvědčeno také??



A další:

Už jsem si odpověděla díky knize i na jísté otázky, proč se někomu nestane to po čem touží i přesto že na to myslí, vynakládá určitá úsilí a slovem využívá mocných afirmací...

To proto, že čím větší úsilí v dané věci vynakládame tím více jdeme proti tomu, protože usilí je založeno na strachu. Všemu musíme nechat volný průběh a nikdy na nic netlačit. Jestliže si budeme říkat: "jsem bohatý" a budeme se cítit chudý, nikdy nedojdeme k našemu výsledku. Veškeré složky v hlavě musí být spolu na jedné vlně. Nesmí jedna tvrdit to a druhá cítit zase ono...Takže jak obraz, tak myšlenka, pocit, tedy podvědomí i vědomí musí cítit, myslet, věřit a být přesvedčen o tom samém. Prostě celé naše tělo, celý náš organismus táhnout za jeden provaz. Nic nesmí jít proti sobě, jinak je veškerá snaha tatam...Protože jestliže naše myšlenky budou pozitivní, ale pocity negativní, náš systém se okamžitě začně zaobírat tím špatným a automaticky se celá pozornost obrátí pouze tímto směrem, tedy pro nás tím špatným...A na konec: přejte a bude vám přáno! Všechny špatné pocity jako je strach, žárlivost, závist vám ve vašem úspěchu brání! Proto je nejjednodušší řešení vždy to nejlepší!

Je úžasné jak tento spisovatel používá k příkladu vysvětlení těchto událostí Bibli. Bibli jsem četla, ale vždy jsem si o ní myslela, že je špatně napsaná že už je zkažená, protože si jí lidé přepsali podle sebe, ale tento člověk vysvětluje souvislosti z Bible, které by mě v životě ani nenapadli a které dávají obrovský smyl. Ono u Bible je zvláštní to, že si jí každý může vysvětlit po svém, protože postavy v ní mluví kolikrát velice nejednoznačně s vícero významy...a potom vznikají buď velké Biblické omyly...nebo správná zjištění;)

Jediné v co jěště, ale doufám je, že se v knize jěště dozvím i to proč nejen mě to všechno funguje vlastně naopak...Navíc si pamatuji na svojí kamarádku ze střední školy, která si nedovedla představit život bez svého partnera se kterým jí to velice klapalo, byla do něj beznadějně zamilovaná a takto to trvá už 5 let, ale to nejdůležiťejší co musím zde k tomuto případu zmínit je to, že s tímto nádherným pocitem přicházel samo sebou i neuvěřitelný strach, že o tohle krásně co prožíva jednou příjde...Tento strach a nejen ten i obrovská žárlivost když se objevila jiná dívka v jeho okolí ji sužovala a svůj strach si projektovala i do svých snů, které jí dost často provázeli jako noční můra...Jsem si jistá, že se takto dívka mučí nadále a nežije dneškem i tak jsou, ale tito dva pořád spolu šťastní, zamilovaní a spokojení, což by podle úsudku této knihy být zřejmě tak nemělo...Potom by mě taky zajímalo jak je to s lidmi kterým onemocnělo dítě nevyléčitelnou nemocí, nikam s ním nešli pouze se za něj doma modlili a věřili, že se těmito pouhými modlitbami dítě uzdraví, bohužel se tak nestalo a rodiče šli po jeho umrtí do vězení...Někdy se totiž stávají dobré věci zlým lidem a zlé věci těm dobrým, že by v tomto hledisku působily také minulé životy?



Dozvídáme se zde i to, jak působí podvědomí na naše vztahy:

- Právnická formalita v podobě rozvodového řízení představuje už jen pozdější důsledek vašeho přesvědčení. Srdce obou mladých lidí byla naplňena strachem, nedůvěrou, žárlivostí a hněvem už od počátku vztahu a tím byl předurčen k zániku. V mnoha případech byl sňatek od samého začátku těžkým omylem, protože vědomí chtělo jiného může či ženu než podvědomí. Jindy však rozchod nepřinesl žádné řešení, stejně jako nic nevyřeší ani svatba či dítě...

- Největší chybu dělá ten ten, kdo o svých problémech v manželství či partnerství hovoří se sousedy a příbuznými. Proč chcete aby si spousta lidí myslela, že máte nepodařené partnerství?Probírání partnerských chyb a slabostí způsobí i to, že se ve vás samotných zakoření podobné negativní rysy.

- Neznalost duševně-duchovních zákon§ je příčinou všech neštastných manželství. Kdo se společně modlí ten zůstáva pohromadě.

- Svého partnera v žádném případě neshazujte a nekritizujte, hlavně ne před druhými!

- Ženě se k muži jistě nechce chovat láskyplně jestliže od něj cítí odmítavá postoj.

- Jedině když se 2 srdce spojí v upřimné harmonii a lásce může se naplnit ideální manželství a každý čin vycházející z čistého srdce je činem lásky!

- Druhý nad námi nemá žádnou moc a sílu, než že mu jí my dáme a sami sebe o tom, že jí ten člověk má přesvědčíme

- Říkejte svému partnerovi, že oceňujete, co pro vás dělá a že na něj budete celý den myslet s láskou.

- Kdo svého partnera peskuje, kdo je k němu nevlídný a nelaskavý, již se s ním v duchu rozešel. Milujte svého partnera, važte si ho a prokazujte mu po všechny dny svého života úctu.

- Kdo svou ženu miluje, nezraňuje ji ani slovy, ani skutky. Láska je to co u druhého probouzí lásku

- Když spolu budou lidé o všem hovořit, nic se nemůže pokazit

- Můžeme se chovat s láskou i k těm, kteří nám nejsou sympatičtí

- To co člověk, přeje druhému, ve skutečnosti přeje sám sobě



Peníze:

- Chudoba, je nemoc duše

- Jak uvnitř, tak i venku

- Nespokojujte se jen s tím nejnutnějším. Přejte si mít vždy k dispozici takové obnosy, které vám umožní splnit si okamžitě každé přání..Seznamte se duvěrně s nevyčerpatelným bohatstvím svého ducha.

- Tam kde peníze bez překážek připlouvají a odplouvají, tam je ekonomické zdraví. Považujte penize za jev, který lze přirovnat k odlivu a přílivu: odliv a příliv se pravidelně střídají. Pokud vládne odliv, čeká tu již naprosto nutně příliv a tak je to v životě se vším...

- Neučiňte si z peněz nikdy modlu. Nezapominejte že pravé bohatství se nachází ve vašem duchu!

Stáří:

- Člověk si mládí nemůže udržet žádnou dietou, tréninkem nebo sportem. Musíte pochopit, že mládí a stáří jsou relativní pojmy a nelze je prokazovat tělesnou zdatností, ale způsobem myšlení!

- Pokud už nedokážete hrát tenis s bývalou razancí, syn vás předhoní v plavání a vaše fyzické reakce a krok se zpomalí, máte si pouze vzpomenout že život je v neustálé promněne a projevuje se ve stále nových formách. To čemu lidé říkají smrt, je pouze začátek cesty k novému místu vašeho pobytu v jiné životní dimenzi.

- Léta začíná člověk počítat tehdy, když už v jeho životě nelze počítat s ničím.

- U starých lidí si musí zaměstnavatel uvědomit, že mu nenabízejí své stáří, nebo šediny, ale své schopnosti, zkušenosti a znalosti které nashromáždili mnohaletým životem.

- Stárnutí není žádný tragický proces čemu my říkáme stárnutí, to je vpodstatě pouze změna. Každou změnu je však třeba vítat s radostí a vděčností, neboť každá fáze lidského života představuje jen další krok kupředu na nekonečné cestě. Člověk vlastní síly, které daleko přesahují jeho tělesné schopnosti.

- I sebevyšší věk může být začátkem nádherného, plodného, aktivního a velmi tvůrčího životního období, které zastíní všechny předchozí životní etapy.

- Lidé mají strach ze smrti, protože nerozumějí životu.

- Měli by jste považovat svůj odchod do důchodu za výstup na další, vyšší stupeň žebříčku.



A na ostatní věci:

- Kdo nevidí východisko z obtížné situaci, udělá nejlépe, když všechno přenechá nekonečné moudrosti podvědomí.

- Síly přírody jsou naprosto neutrální, jen způsob jakým je člověk používá, určuje zda půspbí dobro nebo zlo.

- Život vždy odpouští

- Všechno chápat, znamená všechno odpouštět'

- Zdravá duše přinese záchranu i tělu!

- Za každou negativní reakci je zodpovědné jen a jen vaše vlastní myšlení

- Emocionálně vyzrálý člověk neráguje ať už na jakoukoliv kritiku nebo útoky lidi ze svého okolí nikdy negativně, protože potom automaticky klesá na duševně duchovní rovinu méněcenného protivníka.

- Většina lidských obav je zcela bezdůvodná a je pouze výplodem nemocného ducha. To čeho se bojíme ani vlastně neexistuje.

- Možná, že mnoho z lidí ztroskotá při hledání štestí právě z toho důvodu, že nemohou uvěřit, jak snadno lze bránu ke štestí otevřít

- Důvěřujte vyššímu vědomí celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhejte!

- Více jak 90% duševního života se odehrává na nevědomé úrovní

- Zbavte se obav a strachu neboť jen tk se mohou rodit plodné myšlenky

- Kdo se domnívá že musí použít síly ať počítá od samého začátku s odporem. Jakmile se, ale člověk soustředí výlučně na zvládnutí problému, pozornost se zcela sama odvrátí od překážek.

Moje poznámka:

Opravdu bych chtěla přijít na to proč to na mě vůbec nefunguje, proč to na mě neplatí. Stejně když se podívám tak nějak obšírněji na životy lidí okolo, neřekla bych že se jim jejich celoživotní přáni a sny ve většině případů plní, právě spíš naopak...A když se jim vyplní, stejně s nimi nejsou spokojeni.



PS: Já si své knihy nikdy nevybírám a nemusím je hledat, to ony si vybírají a hledají mne! Spoustu věcí z té knihy jsem už věděla, ale autor mi je velice dobře připomenul svou neotřelostí a nutností v psaní, takže si to mohu znovu obnovit a tam, kde strádám použít i přesto, že jsem nikdy netrpěla nějakými utkvělými špatnými myšlenkami a představami...Ale opakování je přece matka moudrosti;) Dokonce mě napadlo, jestli vůbec to všechno o čem se v knize mluví je vůbec to naše podvědomí, protože mě to přijde spíše jako "Vyšší moc", které pokud důvěřujeme tak nás velice ráda povede naším životem...

Z druhého dílu, který mi půjčil můj kamarád jsem se nedozvěděla nic nového, protože tam padlo všechno to co už i v prvním díle, dokonce jsem měla v některých případech pocit, že spoustu vět z té první knihy doslova okopíroval a přesunul i do té druhé části, což mi přijde poněkud smutné a taky zbytečné.


A jak to vidíte s myšlenkami vy?:)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 carbonator carbonator | Web | 17. června 2015 v 17:27 | Reagovat

Je to prostě skvělý nápad :-P

2 dominique55 dominique55 | 26. června 2015 v 22:56 | Reagovat

[1]: Co přesně máš na mysli tím skvělým nápadem?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama