Můj e-mail pro případné otázky: dominikamikulska@seznam.cz
Č. účtu pro případný finanční příspěvek za mou tvorbu: 1360931022/3030

Říjen 2014

Vesmírné zákony

25. října 2014 v 22:53 | Dominika |  Názory
Asi každý jste měl někdy co dočinění s Vesmírnými zákony a to i tehdy pokud jste si to neuvědomovali nebo na to nevěříte. Tohle se totiž děje neustále za vaší přítomnosti, nepřítomnosti, uvědomění, nevědomí, bdělosti či spánku. Je to neustály proces, který tady je a vždycky bude. Přírodní zákony obelstít ani se jim vyhnout nelze a kdo si s nimi zahrává, toho většinou i pořádně popálí. Ne každý si v životě příjde na to, že i tohle mu může zasahovat do chodu celkem bežného dne. Toto se týká všeho živého na zemi a proto mám pocit, že by ste mohli alespoň z kraje vědět o čem je řeč.

Během svého života jsem zaznamenala a zároveň si i pojmenovala tyto Vesmírné zákony, které zde jasně, stručně a jednoduše popisuji:


Zákon koloběhu

Chcete mít vždy alespoň nějaké peníze?nebo potřebujete nové oblečení?Tak vyhoďte to staré a až teprve když uvolníte místo pro něco nového může to skutečně i přijít. Stejně tak jako peníze. Když budete držgrešle, která jen šetří aby měla za tři a neumí upustit ani korunu, tak sice možná budete mít něco našetříno, ale peníze se k vám hrnout rozhodně nebudou. To co si chcete křečovitě mermomocí za každou cenu udržet a uhlídat vám většinou uteče. Určitě znáte i případy kdy se stala výměna duší. Někdo ve vaší rodině zemřel a zanedlouho se někomu narodilo díte. A platí to pro všechno, ať už to jsou peníze nebo partner či partnerka, je to fuk. Na vše platí stejný princip a řád. Vydej a bude ti dáno.


Zákon jménem bumerang

To co dáte se vám i vrátí. Jak ve službách a chování tak i ve věcech. Všechno se sčítá a na každou s*iňi se vaří voda. Mlýny melou pomalu, ale jistě!

Bohužel někdy jako kdyby Vesmír jedl vtipnou kaši a střílel si z nás, když nám například na oplátku našeho upříimně myšleného dobrého skutku pošle pravý opak. Někdy však, ale i když nám něco nevýjde zrovna tak jak bychom si my nebo ostatní představovali, tak nám Vesmír přeje zase v jiných věcech, takže nevěšte hlavu na hřebík. Všechno souvisí se vším a veškeré věci musí být v rozvnováze. Jedno vyvažuje druhé. Ale aby to nebylo až tak černé, tak každý skutek se počítá a čas v tom zřejmě nehraje roli. Nebo aspoň né, ten náš čas, tak jak ho vnímáme my. A navíc musíme uznat, že všechny skutky ať už se nám zdají dobré nebo zlé jsou pro nás v podstatě jen zkouškou a učením. Nejlepším řešením je: přej a bude ti přáno. Dej a bude ti dáno.


Zákon sebelásky

Pokud milujete sebe, tak milujete vlastně i přírodu, zvířata, život, ostatní lidi a ti pak milují vás a také s vámi podle toho jednají. Jestliže se nebudete mít opravdově rádi, nebudete žít v lásce, ale v nenávisti, tak vás nebudou mít možnost rádi ani ostatní.


Zákon přitažlivosti

To co jsem a čím jsem, neboli to co vyzařuji to i přitahuji. Pokud jste negativní budete zřejmě přitahovat také vše jen v negativním naladení. Jestliže jste pozitivní mělo by se vám dařit. Ovšem, zas jsou zde vyjímky, které potvrzují pravidlo. Někteří čím více jsou pozitivní, tím více negativních jevů je v životě postihuje. Může to být nesloudam mezi podvědomím a vědomím.


Zákon schválnosti

Tenhle zákon znáte určitě všichni a možná je pro někoho i jeden z těch nejznámějších! Zákonitě když něco z celého srdce nechcete, to většinou i dostanete. Tento zákon může patřit vlastně i do zákonu přitažlivosti. Pokud něco nechci přitahuji to k sobě. Takže je nejlepší nemyslet vůbec na to co nechceme, ale zejména a většinu času a energie věnovat do představ toho co si opravdu hodně přejeme.

U mě se tento zákon projevuje nejvíce v těchto chvílích: vždycky když mě někdo něčím co nečekám negativním způsobem překvapí a šokuje nevím co bych mu na to v ten moment poveděla, ale potom až odejdu a příjdu domů, okamžitě se mě zmocní adrenalin a napadají mě ty nejlepší odpovědi jaké bych tomu člověku mohla vpálit.

Anebo když jsem mimo PC. Plánuju si a představuju, co všechno na něm chci a potřebuju udělat, napsat, zjistit, uložit, informovat se a pak když k němu sednu, tak vím houbeles! Ještě, že existuje papír a tužka!

Jeden z momentů, který taky dost naštve je ten, kdy celou dobu chodíte do školy a skoro nic se tam za celou tu dobu vaší docházky neděje a nestane, ale jakmile vy chybíte a jste nepřítomni, tak vás vaši spolužáci po vašem příchodu informují o tom co vše se přihodilo. A že to jsou pěkné peprnosti už každému dojde;) Ale napadlo mě, že možná schválně spolužáci přibarvovali aby to mělo větší grády a vy jste měli pocit, že jste přišli o něco ohromného.

Další zkušeností mi je, že když si nevezmu deštník, tak prší a samozřejmně, že když si ho vezmu, tak neprší, anebo se člověk navleče pomalu jak na Sibiř a ono je vedro a když čeká, že bude krásně, tak je ošklivě a sychravo. No jen si vzpomeňte jak jste chodili do škol a bylo nádherně a jakmile začali prázdniny, tak celej den lilo a vy jste nemohli vytáhnout ani paty z domu.

Čas od času se mi také stává, že když někam jdu, nenalíčím se a nevěnuji tolik času své úpravě, jelikož na to nemám zrovna chuť a náladu, tak ve městě potkám přesně toho, koho bych chtěla v takovémto stavu potkat ze všech nejmíň. Tomu komu se vyhýbáte nebo se mu chcete vyhnout, ten vás většinou zastihne. Či s plným nasazením něco hledáte a nemůžete to ani za boha najít? Jistě to najdete tehdy, až to nebudete potřebovat.

Potřebujete si koupit něco určitého, máte svou jasnou představu a vizi?Hledáte jak mourovatí, ale nikde nic, tak nakonec odcházíte domů s úplně jinými věcmi než jste chtěli. Dá se říci, že se spousty nepotřebných zbytečností. Ale tehdy kdy už tu věc nepotřebujete se jako zázrakem objevi na trhu a aby toho nebylo málo, vypadá přesně tak jak jste si kdysi přáli.


Zákon protikladů

Nu, když člověk brečí nemusí se bát, protože zanedlouho se bude smát. A platí to samozřejmě i opačně. Když se hodně směju, že se až za břicho popadám, za dveřmi už v plné výstroji stojí a čeká pláč na to až se pořádně projeví. Takže když se máte dobře, na pořád to určitě nebude a když se máte špatně, tak bohužel také ne. Vše má holt své plusy i mínusy, výhody a nevýhody, oboje strany černou i tu bílou, rub a líc. Nic totiž není černobílé a nestálé. Vše se mění a vyměňuje v proudu energie života. Opět připomínám, že vše musí být v souladu a vyrovnanosti.

Přidala bych sem klidně i to, že nejen že jsou lidé, kteří k sobě přitahují to čím sami jsou, ale jsou mezi námi i tací, kteří přitahují právě své opaky. Jste šťastný, milující a pokorný člověk, který neustále natrefuje na lidi zachmuřené, neštastné, smutné, sklíčené, nenávistné a zarputilé? Tak s tím má co dočinění právě zákon protikladů. Nebo na povrch, ve vědomí můžete působit šťastně a vyrovnaně, ale uvnitř v podvědomí, to může být úplně jinak. V tom případě musíte zkusit vytáhnout své zaryté příšery a obludy z podvědomí na povrch a pořádně je zpracovat, tak aby vám už dali konečně jednou provždy pokoj. Tento zákon bych šoupla možná i do zákonu přitažlivosti.


Zákon kontrastu

Když něco chci dělat v danou chvíli, tak nemohu, není mi to dovoleno a když už to dělat nechci, protože na to zrovna nemám náladu a chuť tak mi možnost dělat to, příjde vstříc. Anebo když se na něco dopředu hodně těšíte podělá se to a rozhodně vám to pocit štestí nepřinese, zatímco když se moc netěšíte, máte k něčemu takový neutrální pocit někdy dokonce až nechuť, tak je to potom doslova pecka, kterou by ste ani nikdy nečekali!


Zákon očekávání

Z většiny části když očekáváte, tak se očekávaného ani nedočkáte. Spíše to bude mít opačný efekt, kdy se akorát jen zklamete. Zatímco když neočekáváte nic nebo velmi málo, přichází k vám netušené možnosti a zážitky skvělého typu.


Zákon plánování

Pokud jste člověk, který velmi rád a často plánuje na dlouhé časy dopředu a pak vám skoro nic z toho nevychází, nedivte se. Zákon plánování vám to překazí natotata. Proto je lepší nechat se životem unášet a přijímat ho takový jaký přichází teď a tady. Život vás velice rád překvapí, protože někdy to co máte v plánu vy pro vás nemusí být tím nejlepším z čeho by ste se mohli tak dobře poučit. Mladí lidé vědí moc dobře, že neplánované akce, jsou jedny z těch nejlepších!


Zákon osudu

Nic se v životě neděje náhodou, jen tak pro nic za nic. Vše má svůj důvod a smysl. S člověkem se kterým se máte setkat se i setkáte a prožijete s ním to co prožít máte, tak abyste při tom pochopili to co by ste pochopit měli. A ve spojení spolu budete do té doby do, které vám nedojde to co vám do ucha našeptávají bytosti z jiného světa.


Zákon síly a nucení

Když moc tlačíte na pilu, nechcete z nečeho upustit a sejít, držíte se toho zuby nehty a nedáte to ani přes svojí mrtvolu ničeho nedosáhnete. Silou se většinou věci nedají řešit a pokud je tím způsobem řešíte většinou se to obrátí proti vám. Když věci necháte s nadhledem a přijetím plynout, začnou dít a v dobré obracet sami i bez vašeho přičinění. Přestat věci řešit dlouhé hodiny, bloumat a přemýšlet nad nimi je někdy tím jediným a taky nejlepším řešením.


Zákon jistoty

Pokud jste si nečím velmi jistí a máte třebas pocit, že ten pohovor, který jste absolvoval pro vás ve výsledku dopadl velmi dobře až se z toho pomalu tetelíte a nedočkavě čekáte na skvělou zprávu od zaměstnavatele, tak to pak většinou bohužel nebývá skutečnou realitou. U mě je to prostě tak: silný pocit jistoty = "neboj zachvilku tě z té tvé jistoty dostaneme ven!". Život totiž sám o sobě plyne a vždy je nestálý a na jistotu moc nesází. Nikdy nemáte nic jistého a tak je to vlastně i svým způsobem dobře.





Pokud mě ještě nějaké zákony napadnou či na ně příjdu, tak je sem určitě doplňím, ale co vy? Také jsou vám tyto zákony blízké? Znáte je ? A v jaké situaci či při jaké příležitosti nebo zkušenosti jste na ně kápli?Řídíte se jimi nebo je necháváte jen tak ladem bez povšimnutí? Nebo máte pocit, že mi zde nějaký ten Vesmírný zákon chybí, či by ste ho pojmenovali jinak?Nebo jen něco doplnili? Proto vám dávám možnost a prostor projevit se v diskuzi!;)




Recenze na Dracula - Neznámá legenda

24. října 2014 v 16:55 | Dominika |  Filmy
Tento měsíc jsem měla možnost jít na premiéru filmu Dracula: Neznámá legenda a to i když jsem ani nějak nevěděla na co pořádně jdu, nezajímala se o to a v podstatě kdyby mi to přítel nenavrhnul, tak mě to samo nenapadne a když už tak bych určitě nevybrala zrovna tento film.

O to víc jsem pak byla překvapená jak moc se mi to líbilo, jak jsem z toho byla doslova unešená, nadšená, omámená a oblblá:D

Tento film stál opravdu za to a klidně bych ho mohla vidět znova. Vůbec by mi to, narozdíl od jiných filmů nedělalo problém.

Měl v sobě totiž obsaženo vše co jen si divák může přát. Bylo tam velké napětí, drama, láska, očekávání, nadšení, akce, vášeň, moudrost, emoce, atd...Prostě jednoduše vše na co příjde. Nemám tomuto filmu absolutně vůbec nic co bych mohla vytknout, vyvrátit, zkritizovat či pohanit. Tak skvělý totiž byl!

Mohu jen chválit, chválit a chválit a to až do nebes! Vlastně je to jeden z mála filmů u kterého si mohli přijit na své jak ženy tak i muži, čehož si velmi cením.

Nejkrásnějši však bylo jak v tom filmu bylo vše jasné a dané. Každý hrál svou roli a té se držel. Nikdo nikomu do ničeho nezasahoval, nepřekážel, každý si hleděl svého a pracoval na tom svém zadaném úkolu.

Nemám teď na mysli hereckou roli, ale to jak muž býl neskrývavě opravdovým mužem, postaral se o rodinu a její bezpečí a žena opravdovou ženou, která muže podporovala, dělala mu oporu a chránila své dítě. Ve filmu panoval neskutečný soulad kdy se všichni vzájemně doplňovali, harmonie, sdílení, empatie, láska, bezpečí a úcta dokonce až na pohádkově vysněné úrovni.

Člověk by si řekl, že po shlénutí něčeho takového bude z kina odcházet celý blažený, naplněný láskou, pokorou a pochopením. Opak je však pravdou.

Teda odvíjí se to od úrovně toho jaký mezi sebou máte právě teď vztah se svým intimním partnerem. A platí to zejména pro ženy. Ne nadarmo muži říkají, že by nejradši ženám zakázali dívat se na sladké, romantické filmy a ženy zase mužům na porno, protože jsou poté obě pohlaví značně frustrované z toho, že nemají a nemohou mít to co vidí na plátnech.

Filmaři, producenti, režiséři a spisovatelé totiž moc dobře vědí co dnešním lidem chybí a s čím v businessu každopádně uspějí. Všichni tihle nám klepou přesně na ty správná vrátka. A my místo toho abychom se dívali kolem sebe, učili se lásce a pravdě, aktivně pracovali na svých blízkých reálných vztazích, tak chodíme svou prázdnotu a nepochopení zalepit a kompenzovat do kina či knihoven místo toho abychom si z nich vzali příklad a to co vidíme na obrazovkách se pokoušeli uvést do praxe.

Ono nic není nerálné, neuskutečnitelné, idealistické, bláhové, naivní anebo vysoce spirituální a to dokonce ani muž nad kterým ženy u televitních obrazovek či nad knihami slintají a ani ženy u kterých si muži čas od času zamasturbují.

Když se chce a něco se pro to aktivně dělá, všechno jde. Ale samozřejmě že to stojí určitý čas, peníze, práci, přesvědčení a odhodlání nepolevit ani v tom nejhorším a dovést věci do konce. Tím se vlastně vyznačovali i hlavní hrdinové tohoto filmu. Pořád jsme u toho od čeho se to odvíjí.

Tímto chci říci to, že ve filmu bylo přesně znát to co chybí dnešním mužům a ženám jako takovým. Muži jsou málo skutečně iniciativní, aktivní, vtipní, odolní, odvážní, silní, láskyplní, pozorní, ohleduplní, vytrvalí, vnímaví, naslouchaví, cílevědomí, věrní, uvědomělí a ochranitelští, protože mají povětšinou problém vůbec s tím být sami sebou a sami s sebou. Nechají se radši vést strachem, egem a předsudky, které do nich vštípili rodiče už když byli dětmi.

Muži jsou více ženští v špatném slovasmyslu. Doslova negativním a umělým způsobem a ženy jsou více mužské, ale také bohužel jen tím falešným dojmem.

My ženy netoužíme po falešně mužném muži a muži netouží po falešně ženské ženě. Obě pohlaví chtějí opravdové, nic jen na oko. Když je muž falešně mužský, žena to cití a utíká, zdrhá. Když je žena falešně ženská muž dělá to samé, či si sebe navzájem ani nevšimnou, nesympatizují, neladí a hlavně se nepřitahují.

Určitě je to krok kupředu, že se role mužů a žen mísí, spojují, bijí, přou a navzájem vyměnují jen je potřeba aby ke konci toho procesu došlo k opravdové skutečné, nefalšované a bezpodmínečné promněně, transformaci či přerodu.

Jestliže měl David Deida na mysli tuto skutečnost, pak už chápu co tím myslel. Avšak přidat tomu trošku jednoduchosti by mu určitě neuškodilo, protože jeho kniha mi k tomu fakt nepomohla.

Myslím, že je možné aby se muž choval obdobně jako v tomto filmu, stejně tak jako i žena. Proč by každý muž nemohl mít kouzlo osobnosti? jakési to charisma, být galantní, vřelý, nesobecký a neeogistický?Kdy by jeho prvotním zájmem bylo ochránit za každou cenu svou rodinu, kolíbat jí v náručí bezpečí, rvát se pro ní až do morků kostí a popřípadě za ní i dobrovolně položit svůj vlastní život?

Proč by žena nemohla uctívat, milovat a vzhlížet ke svému muži i s jeho negativními a černými stránkami duše když jí on bude schopen podat takové informace, které ona bude ochotna chtít pochopit a příjmout s bezpodmínečnou láskou, důvěrou a vírou, kterou k němu chová?

Bylo pěkné dívat se na to, jak každý dělal to co dělat má a přesně tehdy kdy to dělat měl. Nádherný až dechberoucí pohled na dva nejen fyzicky krásné lidi, kteří jsou dobrým vzorem pro své dítě, učí se navzájem od sebe, ze svých vlastních chyb, proher a zkušeností a hlavně, že to zlé co jim život přinesl dokázali svou silou osobnosti obrátit v dobré nebo to alespoň pro to dobro, klidně i všech zůčastněných použít a využít.

V tomto filmu číhala moudrost na každém rohu. Každý veděl co dělá a proč do dělá. Muž druhé vedl a motivoval s důstojností, rozhodností, vervou a s přiměřeným sebevědomím a žena zas dovedla svého milovaného muže v temných časech ke své pravé cestě, skutečnému poslání, smyslu života a jeho podstatě. A on? on jí bez mrknutí oka a nějakého vedlejšího reptání a vymlouvání se se vší důvěrou následoval!

Hlavní postava rozhodně nebyla dokonalá a nikdo tady po nikom ani žádnou dokonalost nežádá, šlo pouze o to, že on uměl i ty své vady nosit a udělat z nich přednost! Je to vlastně o umění, kreativitě a fantazii toho muže, protože tohle vskutku bez snahy neumí každý. Věřím tomu, že pokud může být takový muž ve filmu, tak pokud on sám bude chtít a bude pro něj takové chování chlapa všeobecně a i k ženám vzorem, tak takový může být i v životě. Vždyť, který chlap by si nepřál aby jeho partnerka či manželka byla konečně šťastná, spokojená a on by díky tomu měl doma naprostý klid, pohodu a mír?

Výborná scéna z filmu byla kdy hlavní hrdina plakal. K tomu mám jediné: Až teprve když je muž opravdově silný, si může dovolit být před ženou slabý.

No není to nádhera? Uvažte a popřemýšlejte nad tím, kdo z vás nebo z vašeho okolí má takovýto dlouhodobý vztah a zda tohle není přesně to co z hlouby duše všichni chceme a potřebujeme. To po čem naše srdce krvežíznivě už celá staletí lační, čím chce být naplněno, vyplněno a čemu chce být s lehkostí odevzdáno.

Je to snad první pořádná věc, kterou chceme dohromady my ženy i muži a proto na tom můžeme i společně pracovat.

Jsem velmi ráda, že jsem na tento film šla a že mi vlastně všechnu tu galimatyáš co jsem v sobě po přečtení Intimního splynutí měla objasnil a já se ze všeho toho chaosu o mužích a ženách mohla konečně vyhrabat.

Film končí pro mě smutně, ale zároveň i radostně, jelikož to vypadá, že by mohli natočit i další díl!

Všem toto veledílo doporučuji a kdyby to šlo tak bych ho shlédnout, dala jako povinnost! Aby každý veděl jak to má přesně vypadat, na čem mají ještě muži i ženy hodně zapracovat a v čem se mají zlepšit popřípadě co mají rovnou bez přemýšlení zahodit a dál se v tom nehnípat...




Signál festival v Praze

23. října 2014 v 19:17 | Dominika |  Zážitky
Nevím zda vám to něco říká, ovšem já se o Festivalu světla dozvěděla jen tak namátkově od své přítelkyně, zrovna když jsem byla v Praze. Honem jsem toho využila o to víc, když jsem zjistila, že je to zcela zdarma!:D

Podívali jsme se na to na internet, co a jak, kde to je, co tam probíhá, o co vůbec jde a vyrazili vstříc zábavě. Festival se konal od čtvrtka 16. 10. 2014 do neděle 19. 10. 2014 v Praze a její staré části. Začátek akce byl vždy od 19:00 hod a konec v 00:00 hod čili celkem jste měli 5 hodiny na to aby ste to celé prošli. Atrakce se spouštely po 15ti minutách.

Akce byla rozmístěná všude možně, takže buď jste si to museli naštudovat doma na internetu, nebo dalším řešením bylo si s sebou vzít mapu.

Byla by paráda projít si to celé avšak některé věci od sebe byly rozmístěny opravdu velmi daleko. Do toho byla tma, zima a museli jsme si zase hlídat čas na metro a to je pro člověka, který se v Praze moc vevyzná docela pech. Navíc všude bylo tolik lidí, že to bylo nepříjemné už i mně a to je co říct!

Poté jsem si na netu přečetla, že tento festival navštívilo až 250 000 diváků. Už když jsem tam stála a někam se procpávala abych vůbec něco viděla, říkala jsem si: "tak to je hustý, určitě tady budou lidi z Prahy, z jejího okolí, pak také studenti a turisti." což je fakt hafo lidí. A ano samozřejmě, že všichni natáčeli a fotili. Byla tam dokonce i televize Nova. Jen já s sebou neměla foťák ani nic...Ale tak k čemu, když na netu je toho plno a v mnohem lepší kvalitě, než bych to mohla vyfotit já.

Takže na čem jsme tedy byly a čeho jsme se zúčastnili?


DREAMFORGE

DE/KOMPOZICE

VELKÉ SPEKTRUM

FLOW/Powered by Mercedes-Benz

MURMUR

CRYSTALLATION


Všehovšudy toho bylo dohromady 21, takže jsme toho teda moc nepřošli no:D Nejvíc z toho co jsem měla možnost vidět se mi líbilo FLOW/Powered by Mercedes-Benz, DREAMFORGE a MURMUR.

FLOW protože to bylo aktivní kdy jste se sami mohli zapojit a DREAMFORGE, protože to na člověka zapůsobilo velice dobře a příjemně, člověk se uvolnil, na nic nemyslel, ztišil se a soustředil. MURMUR hlavně proto že umožňuje komunikaci mezi diváky a stěnou mostecké věže.

Co mi je líto, tak to, že jsem neviděla EVOLUCI, OUT OF PALACE, E:MERGE, KRAKEN, SOUND BY BOADESING, LIGHT BARRIER a DUO. Ale snad se toho aktivně zúčastním přístě. Prý se to totiž koná každý rok.

Čeho jsem si na výletě všimla je to, že u atrakce CRYSTALLATION měli lidé tendenci ty ozdůbky brát sobě do kapsy, protože byly volně k ohmatání. Nu, to bychom přeci nebyli v ČR, že...

Pak tam také jedna ženská naštvaně prohlásila do davu: "No jo v Praze je něco zadarmo, tak se z toho všichni po...":D

Anebo pán co pravil, že je to jako v Paříži, kde když se něco děje, tak lidé vychází okamžitě ven...Jenže co si budeme povídat, není to tak náhodou téměř všude??Funguje to tak přeci i na vesnicích nebo zejména tam.

Také jsem si prošla nejužší ulicí v Praze ve které řídí provoz semafor, protože by se tu dva lidé při potkávání těžko vyhýbali. V nejužším místě měří okolo 50 cm. Uličkou se vlastně vchází do Restaurace Čertovka a je poblíž Karlova mostu. Snad bud mít tu čest si někdy zajít i do té restaurace, stejně tak jako bych chtěla navštívit tu Polreichovu.

Procházeli jsme i místem kde na zábradlí lidé věší zámky se jmény. V tu chvíli je nějaký bezdomovec zrovna sundaval asi aby si aspoň něco vydělal jejich prodejem. Poprvé jsem viděla, jak a že se vůbec i takový robustní, železný zámek dá nějakým způsobem obelstít.

Tato akcička se mi velmi líbila a proto jí doporučuji dále vám všem ostatním, kteří tento rok neměli takové štestí aby se tam mohli ject podívat.

Někdo si možná řekne: "na co bych chodil na takovou kravinu, když se na to pak mohu podívat z pohodlí domova prostřednictvím internetu a nahraných videí v dobré kvalitě?" Jenže to bychom pak nemuseli taky zažít nic a ani nikdy vytáhnout paty z domu.

Myslím, že ti kteří se na této akci podílely jsou vskutku šikovní a nadaní lidé, kterým také vzdávám hold a pro které je určitě čest už jen to kolik lidí se na tu jejich show přišlo podívat;)


Těstovinový salát

23. října 2014 v 18:07 | Dominika |  Recepty
Už dávno jsem dělala těstovinový salát s kuřecím masem a to jen proto, že doma už nebylo nic jiného k snědku, neboli k přípravě alespoň nějakého toho oběda. Protože den bez něj si neumím moc představit a když už tedy ano, tak mi to nedělá moc dobře zvolila jsem tuto variantu. Tento salát by se měl sice dělat aspoň den dopředu aby se dobře useděl, ale na to už bohužel čas nebyl, takže samo sebou, že to co zbylo na druhý den bylo lepší než den před tím.

K tomuto pokrmu používám:

- semolinové těstoviny(vrtule)
- okurku
- rajčata
- červenou papriku
- kuřecí prsíčka
- majolku
- sýr eidam

To vše(okurku,rajčata,papriku,eidam) si nakrájím na kostičky, uvařím těstoviny. Maso užívám většinou když dělám pečené kuře a pokud zbyde, tak z něj bílé maso natrhám do salátu. Jindy ho tam nedávám. Kvůli jednomu těstovinovému salátu nedělám zbytečně maso. Navíc mě ten salát chutná více bez něj, takže kolikrát je to lepší. Nakonec to vše spojím a promíchám s majolkou a nechám ustát do lednice. Majolka je nejlepší pokud se udělá domácí samozřejmě;)

Bohužel fotky nejsou kvalitní a ani úprava jídla. Nebyl čas a ani foťák k mání, takže až budu salát dělat znova dám sem určitě fotky mnohem lepší.








Koktejl jménem Cosmopolitan

23. října 2014 v 17:47 | Dominika |  Zážitky
Tak konečně jsem měla tu čest ochutnat ten proslavený alkoholický drink ze seriálu Sex ve městě: Cosmopotilan. Je to nápoj, který má oranžovo červenou barvu právě díky jeho přísadám což je vodka, cointreau nebo triple sec a brusinkový džus. Dále buď citrónová šťáva, nebo půlka limetky a pomeranč či pomerančový džus.

Už hrozně dlouhou dobu jsem ho chtěla ochutnat, protože jsem se o něm dozvěděla díky tomuto seriálu. Takže jsem si počkala až zas budu jednou v Praze a šla do toho. Koktejl je to sice drahý, ale jednou za život mě to nezabije. Možná kdybych tam šla jindy, ještě před tím když(než jsem se pozvracela po vodce)jsem měla ráda Vodku, tak by mi určitě chutnal o mnohem víc, teď už bohužel ne, musela jsem zatínat zuby aby mnou ta vodka vůbec prošla. Teď už si dám radši ruma, než vodku:D

Myslela jsem si, že to bude malá sklenička, ale mýlila jsem se. Nevím, ale určitě bych nebyla schopna vypít tolik drinku Cosmopolitan jako pijí devčata v seriálu. Ale tak od toho je to jen seriál že...

Velice se mi líbí sklenička do které se tento drink nalévá, tak se po ní asi poohlédnu. Jinak víc než tento míchaný nápoj mi chutná Pinacolada nebo Cuba libre po těch bych se mohla utlouct:D

Ten den to bylo vše nějaké celkem hektické, protože na ten drink jsem chtěla jít zejména já, ale s přítelem. No jenže jsem to chtěla spojit s noční procházkou po Praze s tím, že jsem si šla ještě koupit ještě jídlo a partner na to pak nějak úplně zapomněl a já netušila, že poslední metro jede nějak tesně před 00:00 hod, takže jsme honem pospícahli pro drink abych ho vůbec stihla. Takže i když drink měla být v podstatě hlavní náplň celého večera vypila jsem ho ve stoje na půli cestě, tak abychom zároveň stihli i poslední metro k autu....

Možná to bylo i tím, že přítel Prahu moc rád nemá.

Tak tady Vám přikládám fotku mého drinku, který mi namíchaly v té naší krásné Praze:











V siedmom nebi - Anička Olahová a Celeste Buckingham

22. října 2014 v 21:41 Songy a videa
Další doslova úchvatná píseň, která je výborně procítěná a emotnivní!


https://www.youtube.com/watch?v=wUi1c0XDdZ4

Lightune - Sám sebou

22. října 2014 v 21:16 Songy a videa
Nabízím vám další krásnou, uklidňující, příjemnou, sympatickou, pravdivou, meditující a hlavně neskutečně pozitivní píseň, která vás nabije optimistickou energií a kde ještě k tomu všemu zpívá můj oblíbenec Peter Bažík!


https://www.youtube.com/watch?v=hFUhSwVxid4

Lak od Dekoru a olej na nehty od Alverde

17. října 2014 v 17:24 | Dominika |  Produkty
Přináším vám recenzi na náš čský výrobek: lak od Dekoru. Tato značka má laků více druhů, ale já měla možnost zatím zkusit jen dva. Věřím však, že ostatní budou stejně dobré jako ty co jsem měla doma já.

Jeden lak je zpevňující gel s hedvábím - NAIL HARDENER a druhý se jmenuje HARDENER DIAMOND. Mně osobně více vyhovuje HARDENER DIAMOND, který používám vždy jako první, který má tu konzistenci trochu tužší, zakalenější jako kdybyste si na nehty nanášely gelové nehty. Poté co mi po tomhle nehty dorostou používám na zpevnění ten NAIL HARDENER. Nechala jsem tyto laky vyzkoušet i mamce, ale ta je bohužel musela okamžitě sundat, protože jí nehty pálely, štípaly, bolely a svěděly, takže doporučuji vždy ještě před koupí vyzkoušet aspoň na jeden nehtík. Ne každému vyhovuje to samé, ovšem já si tento lak nemohu vynachválit a musím říct, že bez něj už nedám ani ránu! a pokud ano, tak jen s velkou nechutí a vlastně maximálně nedobrovolně.

Vždy jsem měla svoje nehty lámavé, třepivé, tenké, mekké, krátké, zničené, nepěkné a říkala jsem si: "dobrá tak to vyživím zevnitř, zvenčí by mi to stejně nepomohlo" Hm, opak je pravdou. Po tolika přírodních přípravcích a doplncích stravy na nehty jsem natrefila na tenhle zázrak a nestačila jsem se divit. Nehty mám po něm takové, že se mě kamarádky ptají, zda jsem nebyla na umělých nehteh...Ne nebyla, umělé nehty už nechci ani vidět. Stačí mi tenhle lak a jsem nadmíru spokojená! Opravdu jsem stav svých nehtů jako mám po tomhle laku nikdy s ničím nedocílila a že jsem toho vyzkoušela docela dost!

Teď mohu své ruce s klidem vystavovat a ukazovat, nemusím se za ně stydět, schovávat je a být nervozní pokud mi na ně někdo kouká. Vím totiž, že hlavně u ženy jsou ruce a nehty její chloubou, která o ní vždy prozradí jak moc o sebe pečuje a dbá. Prostě je to něco čeho si lidé vždy všimnou a co o vás dost vypovídá.

Takže jsem ráda za tento lak, který zaschne téměř okamžitě, nehty vám vyhladí a po pár dnech vidíte razantní změny, kdy nehty rostou, rostou a rostou, jsou krásně lesklé, zdravé, pevné, rovné, netřepající a nelámající se.

Bohužel však tento lak nemůžu sehnat jinak než buď přes internet anebo přes svojí kamarádku, která ho má ve své místní dorgerii. U nás v drogeriích jsem ho nikde nenašla, ale mám takový pocit, že ho hodně užívají zejména manikérní salony.

Mívám problémy nejen s nehty, ale i s nehtovou kůžičkou a záděry. Pořád s tím bojuji a tak jsem se rozhodla na to něco pořídit. Našla jsem skvělý tip na jeden přírodní výrobek od firmy Alverde, kterou mám jinak moc ráda a hodně jsem se na něj těšila. Vím, že ten olejíček je zejména na péči o nehty, ale slečna ho na internetu vychvalovala hlavně na záděry a to až do nebes, tak jsem očekávala opravdu velké zlepšení. Jenže nic takového po jeho aplikaci nepřišlo, takže jsem byla docela zklamaná. No jo, hold se nemá mnoho očekávat...Olejíček je dobrý možná tak jedině tím, že vám provoní celý byt krásnou meruňkovou vůní a záděry po něm tolik nebolí a nehnisají, ovšem k léčbě a jejich úplnému zastavení bohužel nikdy nedojde.

Zde máte na fotografiích všechny tři výrobky:


1. Lak od Dekoru - zpevňující gel s hedvábím NAIL HARDENER




2. Lak od Dekoru - zpevňující gel s hedvábím HARDENER DIAMOND




3. Alverde - olej na nehty






A co vy? také máte s těmito produkty nějakou zkušenost?



Hádej, co jsem!

14. října 2014 v 15:37 | Dominika |  Zábava
Nedávno jsem listovala a třídila sešity ze základní školy. A našla jsem v nich celkem dobré a trefné hádanky, které jsme měli za úkol napsat a přečíst. Musím říct, že si ještě vzpomínám na to, jak moc mě to bavilo a že kdybych si vyzkoušela napsat něco takového dnes, tak to bude mít o mnohem lepší kvalitu, nápad, pestrost, vtip a říz!:D Možná si to zase zkusím a když ne já, tak můžete i vy!

Takže za 1.

Otevíráme se do světa před každým kdo nás uchopí za naší ruku. Na druhé straně čeká druhého cokoli, podle toho kam vstoupí. Někdy je na nás napsáno TAM a naše nálady se velmi často mění. Jednou jsme velmi otevření a jindy zase velmi uzavření a nikoho k sobě, pokud ovšem nemá ten správný klíč, nepustíme. Naší zvláštností a takovým trochu velkým paradoxem je, že jsme extroverti, ale zároveň i introverti.

za 2.

My můžeme být téměř jakékoliv. Většinou, ale býváme voňavé, barevné, kulaté, špičaté, hranaté, vysoké, malé, útlé, hubené a lidé nás velice rádi používají k meditaci či intimním chvilkám, kdy se pořádně nažhavíme a sáláme teplo, stejně tak jako v noci když nám nejde elektrický proud. V té chvíli záříme a doslova svítíme štestím, protože je to pro nás čest, že můžeme být nápomocny. Bohužel se někdy pokud sloužíme velmi dlouho, roztečeme. Naším nejlepším přítelem je pan zápalka.

za 3.

Když ke mě někdo přistoupí, otočím oči na levou stranu, v tom případě to znamená že pláču. proto abych, ale neplakal moc dlouho dokážu s pomocí druhého otočit oči i na pravo. Jedno oko mám mordé a druhé červené. Někdy používám oboje a někdy mám jedno z oka zavřené. Záleží to na tom, zda ze mě chtejí lidé cítit chlad či hřejivé teplo. Mám i nos, kterým smrkám a to celkem často. Mou vyjímkou, zvláštností a originalitou však je, že mé nosní hleny narozdíl od těch lidských čistí nejen kůži, ale i nádobí a látku.



Tak co na to říkáte? myslíte si, že je to celkem dobré vzhledem k 5té tříde na základní škole?troufnete si hádat o čem jsem to psala?


Recenze na Teď a tady

14. října 2014 v 14:56 | Dominika |  Filmy
Viděli jste film Hvězdy nám nepřály a hodně se vám zalíbil? tak to se vám bude určitě líbit i film Teď a tady, né li víc!;)

Vždycky když se jdu na nějaký film dívat, tak si o něm nic nezjišťuji takže ani nevím o čem by to asi tak mělo být. Jednoduše se nechám překvapit a čekám co se z toho vyklube. Z tohotu filmu se vyklubal podobný romanticko dramatický snímek jako je Hvězdy nám nepřály, ovšem mě se mnohem více líbil tento film. Byl tak nějak víc záživnější, akčnější a lépe zpracovanější. Jediné s čím mě naštvaly, bylo to, že úplně vynechali mou u všech filmů oblíbenou scénu při které se hlavní hrdinové milují. A také tím, že už mi všechny ty filmy o rakovině příjdou na jedno brdo. Vždycky je to tak, že se tam plní sny tomu nemocnému, žádnou jinou myšlenku to v podstatě nemá.


Pojdmě si však ukázat, čím že mě to tento film tak zasáhl:


"Buď semnou až příjde tma"

"Pomoz mi až se budu bát"

" Pořád si tady ty tati a vždycky budeš"

"je to moc dobrý!" "tak to asi smaží"

"jaké to tam bylo?" "ztratil jsem se, takže veliký"

"Co je pravda?" "MY"

"Můžeš být čímkoliv"

"Klidně mě straš, už se těším!"

"Všechny okamžiky směřují k jedinému"

"Je to přece chlap! je do mě blázen, ale dělá jakoby nic"

"Smrtelná choroba má své výhody"

"Starost o děti se jejich věkem mění, ale nikdy nezmizí!"

"Plánoval jsem prvního kluka zabít, aby to tomu druhému bylo jasné"

"Jaká je?" "Mám strach, že jsem si ho vymyslela"

"Vždycky odpovídáš otázkou?" "A to vadí?"

"Neboj jen umírám, není to nakažlivý!"

"Žádný náhodný sex!Vždycky se musíš snažit!"

"A co uděláš?" "Požádám tě o to"



Pokud si budete chtít tento film pustit, tak vám přeji příjemou podívanou;)