Dokonalé vztahy

1. října 2018 v 13:40 | Dominika |  Vztahy

Myslíte si, že "dokonalý" vztah je pouze ten, kde se lidé nehádají, nenadávají, nevztekají, ale naopak jsou věčně s vším spokojení? Není nic, co by se jim nelíbilo, všechno je perfektní a vše funguje a šlape bez chybičky a sebemenších zádrhelů...???

Většina z vás tuší, že takové věčně "růžové" vztahy nejsou časté, pokud vůbec, ale vás to NĚCO nutí se stále za takovými vztahy v partnerství hnát a chtít dokonalost nejenom od sebe, ale především od toho druhého A jakmile se lapnete do této pasti mysli a ega, je potom těžší se z ní hrabat ven...

A automaticky když se potom cítíte nespokojeni, tak jste schopni vidět trávu zelenější snad všude, jen ne u sebe doma...

To tajemství "dokonalých" vztahů, ale tkví v něčem úplně jiném

Právě tou honbou za něčím "víc" si to úplně kazíte Není nic víc než teď a tady! Vše co ve vztahu prožíváte je naprosto v pořádku, má to svůj význam a své opodstatnění a vůbec nevadí, že to teď momentálně třebas neumíte dělat jinak, není s vámi nic špatně, vše je jak má být, jste přesně tam, kde být máte a přesně s tím s kým být máte, nemusíte si nic vyčítat

Zkuste z toho, ale těžit místo toho abyste to hned při sebemenším problému zatracovali a vzdávali to, naopak si dovolte růst a překonávat sami sebe společně

V pořádném vztahu si naopak s respektem dovolujeme být navzájem přesně tím, čím teď cítíte, že potřebujete být

Ať je to vztekem, nadávkou, výčitkou, nebo pohlazením

Jste si vzájemnými pomocníky, učiteli a zrcadly. Je to prostě hra, není potřeba býti v otázce vztahů, tak vážný, vztahovačný a zásadový

Zaměřme se, ale trochu více na zlost a vztek, protože jak jsem si všimla mnoho z vás to stále trápí...
Prozradím takové malé tajemství: Pokud ke vzteku budete přistupovat, tak že je to špatnost, tak se u vás bude v životě I tak projevovat a vy každému výlevu zlosti svého partnera podlehnete

Nemějte ke vzteku předsudky, neodsuzujte ho a potom ten vztek pro vás nebude mít tak vysokou vypovídající hodnotu a váhu. A když přeci jen přijde, vůbec vám neublíží Otočte to a zkuste i hněv považovat za pozitivní složku a vsuvku v životě

A myslím, že to je taky jediná šance k tomu jak svou vzájemnou lásku neoslabit, prostě jí to ničím nedovolit

Tam kde nejsou podmínky - pokud uděláš to a tamto urazím se, odejdu, nebudu tě mít rád, vrátím ti to apod, tam je láska. Můžete na sebe klidně ječet a sprostě si nadávat, ale ani jednoho z vás se to nedotkne a neovlivní to kvalitu vztahu, stále k sobě budete chovat stejnou lásku tak jako na počátku

To proto, že víte, že ve skutečnosti vůbec nekřičíte jeden na druhého, ale buď sami na sebe nebo na své rodiče

Nikdo nejsme a ani nikdy nebudeme dokonalý a bezchybný. Všichni se učíme celý život. Neseme si v sobě spousty nezpracovaných témat, strachů, křivd, smutku a bolesti o kterých mnohdy nemáme ani zdání....A pod jejíchž tíhou často jednáme. A i od toho tady vztahy jsou, aby nám pomáhaly, ukazovaly a otevíraly co je třeba

Je jen potřeba na sebe navzájem přestat tu "dokonalost" hrát pak teprve můžeme mýti ten vyrovnaný vztah

Ve vztahu s pevnými základy se můžete vztekat, kolik chcete a kolik potřebujete a na vztahu to neponechá žádné negativní následky

Jediné na co je potřeba myslet když jste právě v dohadech:

"Nedovolte, aby se vaše duše od sebe vzdálila, jinak jednou nastane chvíle, kdy vzdálenost mezi vámi bude tak velká, že k sobě nenajdete cestu zpět."

A stejně to funguje u všeho, například i u sexu. Jakou důležitost mu dáte, do takové míry potom v kramflecích váš vztah rozdělí...

Tam kde je "beru si to osobně" není láska, tam je strach. A některé osoby dovede oslabit ve vztahu k druhému i maličkost a drobnost díky kterým začnou pochybovat...(partner udělá něco co vám připomene otcovo nepříjemné jednání v minulosti a vaše láska klesá níž a níž o tolik, kolikrát to udělá zas a znova až vám vůči partnerovi zbyde jen odpor a lásky žádné) Ano, mnohdy to necháte dojít zbytečně až tak daleko

V takovém případě je ještě potřeba na lásce velmi pracovat, neboť není na plné a stabilní úrovni

Nehledě na to, že jakmile si přestanete brát věci osobně, tak se vám ty věci I přestanou dít a partner tu potřebu ve vás něco nepříjemného vzbuzovat přirozeně přestane mít, protože uvidí, že to s vámi nic nedělá. Už nebude mít, co ve vás vyvolávat a odhalovat

Dávejte, ale pozor, rozhodně to neznamená se neustále hádat a vytvářet mezi sebou napětí, jde o to být v lásce i při hádce, kdy nás druhý nemá moc čím urazit, je to i celkem dobré cvičení například pro vysoce urážlivé lidi...

Svým způsobem mi tento přístup dost připomíná rodinné konstelace v praxi

Máš chuť se hádat? Ok pojď, nedělá mi to problém, zřejmě ze sebe potřebuješ něco dostat - jsem tady pro tebe tedy jako hádka a oba vytvoříme prostředí pro hádku, kde se nám vyjeví přesně to, co jsme potřebovali

Máš potřebu křičet? Ok, jsem tu jako křik. A vy až potom zjistíte proč jste to potřebovali, co za tím vlastně bylo

Potřebuješ si zanadávat? Ok, jsem tu, jako ten komu můžeš nadávat, a opět se poté ukáže pravá podstata a smysl Protože každá naše potřeba má své skutečné pozadí… A když si to pozadí dovolíme s dávkou sebereflexe uvidět a společně I rozluštit, nejenže to vztah mnohem víc posílí a upevní, ale také ho to posune dál o ještě vyšší level

Jen si to dovolte! Zapomeňte na to co se má a nemá, co zas kdo kde píše negativního o hádkách a vzteku....Uvolněte se, povolte a pusťte ze sebe všechno potlačené a pozorujte co to s vámi děla O druhého se nebojte, ten jež k vám chová upřímnou lásku to ustojí a bude vám oporou I ve chvílích kdy na něj budete prskat svůj jed

Můžete si pokládat otázku: Proč si nemáte jít radši zanadávat ven do lesa nebo se vyvztekat doma do polštáře. Ale zkuste si to a sami uvidíte ten markantní rozdíl v autenticitě, který je při tom stěžejní


Polštář vám neodpovídá a nevede s vámi monolog, aby z vás mohl tahat další a další s*ajdy ven

Toto vše lze, ve vztahu žít bez toho aniž by se mezi vámi vytrácela láska, něha, úcta, respekt, pochopení a vaše sebevědomí. A také bez toho aniž byste se museli vzájemně rozejít

Je lepší k tomu přistupovat otevřeně a jako k příležitosti pro svůj růst, nikoliv jako k útokům a urážkám na vlastní osobu Jednoduše se v pravém slova smyslu milovat v dobrém i ve zlém, neustále si uvědomovat skutečnou hodnotu partnera a jeho duše myslím, že páry kteří jsou spolu dnes 40tým rokem a víc mi dají za pravdu

Tento přístup je naprosto osvobozující, vědomý I nevědomý, je to o společné spolupráci a podpoře, kdy si vzájemně vypomáháme a kde se role vždy střídají, není to jednostranná záležitost

A čím víc a čím dýl na sobě budete pracovat a takto si zpracovávat různé bloky, tím míň bude k těmto "střetům" docházet až už nebudou muset být třebas žádné

Takže ne, kvalitní, láskyplné a dokonalé vztahy nemusí být pouze ty, kde není ani dohad ani sporů, ale i ty kde to občas trošku vře, jen s tím člověk musí umět řádně pracovat

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama